Booklet CD The best of Karel Zich - Není všechno paráda

Osm let uplynulo od někdejší osmnáctipísňové supraphonské kompilace Karel Zich/1969-1987 a výběr

The best of Karel Zich Není všechno paráda

si klade za cíl znovu – a pokud možno v reprezentativním průřezu – zmapovat milníky autorské a interpretační dráhy zpívajícího skladatele a kytaristy, jemuž koluje v žilách „rodová“ muzikantská krev.

KAREL ZICH se narodil 10. června 1949 v Praze, jeho dědeček Otakar Zich byl skladatel a zakladatel katedry estetiky UK, dědeček z matčiny strany Karel Moravec pro změnu houslista, violista, profesor pražské konzervatoře a hudební fakulty AMU, člen legendárního Ševčíkova kvarteta, strýček Jaroslav Zich klavírista, skladatel a hudební teoretik. Nebylo proto divu, že již během studií na střední škole stál KAREL ZICH u počátků rokenrolové skupiny Framus (po jeho odchodu se z ní stala kapela Framus Five).

Maturoval v roce 1967, na konzervatoři se po tři roky věnoval studiu skladby, kontrapunktu a harmonie, vysokoškolský diplom a doktorát získal na filozofické fakultě Univerzity Karlovy (sociologie, estetika, hudební estetika). V letech 1968-1974 byl členem Spirituál kvintetu, do jehož sestavy se v roce 1992 znovu vrátil.

V roce 1972 začal jako sólista spolupracovat s Tanečním orchestrem Československého rozhlasu (TOČR) a dirigentem Josefem Vobrubou, o rok později si připsal na konto první sólový hit, Alenku v říši divů s kongeniálním českým textem Zdeňka Rytíře – není bez zajímavosti, že písničku anglického autorského tandemu Nicky Chinn & Mike Chapman Living Next Door To Alice objevil tehdy ve zpěvníku australské skupiny New World. Teprve o tři roky později ji – na doporučení svých dvorních autorů a producentů – natočila a po celé Evropě proslavila britská čtyřka Smokie. Kompilace NENÍ VŠECHNO PARÁDA, kterou Alenka logicky otevírá, neobsahuje původní verzi, kterou Karel Zich natočil s TOČR a Šesti strýci 21. února 1972, ale snímek se skupinou Flop z roku 1980. To proto, že původní aranžmá i zvuk už poněkud zastaraly. Stejně tak je tomu v případě písničky Máš chuť majoránky, pro kterou KAREL ZICH vyzpíval v roce 1977 stříbro na Bratislavské lyře. Originální snímek Orchestru Československé televize s dirigentem Václavem Zahradníkem z 26. dubna 1977 zde z obdobných důvodů supluje o tři a půl roku mladší nahrávka skupiny Flop, s níž začal KAREL ZICH vystupovat a nahrávat v roce 1975. Jednou z rarit této kompilace je písnička Jehla a nit, kterou KAREL ZICH natočil z pozůstalosti svého kamaráda Jiřího Štaidla – a to na přání letitého souseda z vinohradské Šrobárovy ulice, otce tragicky zesnulého textaře a scenáristy.

Na Zichovo presleyovské období upomíná původní skladba Za to může rock´n´roll, která v roce 1992 otevírala stejnojmenné album českých verzí písní ze zpěvníku zesnulého rokenrolového krále.

Jako bonus natočil Karel Zich nově pro tuto kompilaci akustickou verzi expresivní balady In the Ghetto ze zpěvníku Elvise Presleyho. Píseň nazpíval už v roce 1970 se Spirituál kvintetem a o rok později vyšla pod názvem V černošském ghettu na EP 03 0255/33 0255, existuje i v live-nahrávce z konce září 1982 (koncert Spirituál kvintetu v pražské Lucerně). V obou případech však s cenzorským zásahem do textu Františka Novotného (namísto původního „svý mámy slyším tichej hlas“ se tehdy muselo zpívat „černý mámy slyším tichej hlas“ a „vysvětlivka“ se dostala i do názvu skladby). Co kdyby si někdo představil úplně jiné ghetto!

A na závěr ještě jedna poznámka: výběr sólových nahrávek Karla Zicha NENÍ VŠECHNO PARÁDA zcela záměrně neobsahuje snímky se Spirituál kvintetem, neboť ty si nepochybně zaslouží samostatnou kompilaci.

Miloš Skalka