Třešničky (Joseph and Mary)

americká koleda – text Dušan Vančura

Když Josef veselku chystal 

byl už starý skoro kmet

a dívka Maria čistá 

galilejský květ.

Jednou se šli spolu projít 

Josef nechtěl ale šel

vždyť byli jen krátce svoji 

a vzduch plný včel.

Jednou se šli spolu projít 

byl červen třešní čas

a jak tam pod stromem stojí 

zní Mariin hlas.

Moh bys Josífku prosím 

pár třešní natrhat

já dítě pod srdcem nosím 

a co když má hlad.

Tu Josef si začal rvát vlasy 

ó já jsem naletěl

kdopak moh setřít asi 

tvojí nevinnosti pel.

Víš já mám trpělivost svatou 

ale to ti povídám

ať ten kdo je dítěti tátou 

mu podá třešni sám.

A zatímco Josef tu běsní 

náhle dětský hlásek slyš

sehni se milá třešni 

k mojí mamince blíž.

A hle strom se k zemi sklání 

Maria trhá s úsměvem

a Josef nemá ani zdání 

jak z té šlamastiky ven.

Můj bože já se tolik stydím 

ale řekni pane náš

kdy chceš přijít mezi lidi 

kdypak narodit se máš.

Já myslím tak šestého ledna 

v době vánoc v noční čas

až se zjeví hvězda neposedná 

tehdy přijdu mezi vás.

Roky skáčou jako hříbě 

ale když se snese sníh

lidé zpívají si příběh 

o těch třech a o třešních.