Kovbojův nářek

tradicionál – text Stanislav Mareš

Když v Laredu tenkrát jsem v ulicích brouzdal

když v Laredu tenkrát jsem poprvé byl

já kovboje zahlíd, byl přikrytej plátnem

tím běloučkým plátnem co studí jak jíl.

Ať píšťaly kvílí a bubny v tu chvíli

ať zadrnčí v pohřebním průvodě mým

tam v údolí u nás mě přikrejte hlínou

jsem mladičkej kovboj a chybil jsem vím.

Šest hazardních hráčů ať veme mou rakev

šest kovbojů zazpívá nad hrobem mým

a vemte mě na hřbitov, zahažte hlínou

jsem kovboj a hodně jsem chybil, já vím.

Šest veselých kovbojů ponese rakev

šest nejhezčích dívek mě doprovodí

a kytici růží mi na rakev dejte

ať hroudy tak prudce mě neuhodí.