Spirituál kvintet s Karlem Zichem: Rajská zahrada

(Folk & country, únor 2005)

Před měsícem začal ohlédnutím za prvním albem Kamelotu náš seriál o albech, která se od svého vzniku v 90. letech stále točí v přehrávačích a která inspirují stálé a nové kapely. Připomínám, že v žádném případě nemá jít o objektivní výběr toho nejlepšího. Každý podobný seriál totiž nutně musí být subjektivní. Přesto pevně věřím, že těch jedenáct desek, které jsem nakonec po dlouhé úvaze vybral, dostatečně reprezentuje naši folkovou scénu poslední dekády 20. století. V seriálu chci vzpomínat na alba "stále zelená", vlivná, zajímavá. A tak vítejte u druhého pokračování...

Zkuste si v paměti vybavit, kolik vokálních kapel v posledních deseti letech zabodovalo v soutěži o Krtečky nebo ve finále některé z Port. Většina z nich (možná že dokonce všechny) mezi svými inspiračními zdroji uvádí Spirituál kvintet. Někteří kapelníci se s námi o své názory už podělili. Z dalších můžeme zmínit pražský Grandis, jehož členky (ještě jako Lištičky) se Spirituál kvintetem před deseti lety spolupracovaly, nebo Bezefšeho, o kterých zase Tomáš Hrubý ve své recenzi (F&C 12/2004) prohlásil: "V posledních patnácti letech tu nevidím  kapelu, která by se Spirituál kvintetu tolik blížila".

Rajská zahrada vyšla přibližně v době, kdy řada vokálních souborů později bodujících na festivalech vznikala. Můžeme proto usuzovat, že "zásadní význam" neměla tato sbírka mistrně zvládnutých spirituálů pouze pro Jirku Kačera Mrázka a jeho Mošny, ale i pro některé další "Laického" i školenějšího posluchače dodnes oslovuje šťastné setkání dvou výrazných sólistů (Nedvěda a Zicha) a i když pod svůj standard Spirituál neklesl na žádném dalším albu (za pozornost rozhodně stojí například CD Na káře z roku 1997), Rajská zahrada byla pravděpodobně poslední řadová deska z doby, kdy se skupina těšila opravdu masové oblibě (včetně vrchních příček v soutěži Zlatý slavík).

Některá alba v době svého vzniku zazáří, avšak po pěti letech si na ně nikdo nevzpomene. Rajská zahrada je přesně opačný případ. V době jejího vzniku se o ní v superlativech nepsalo (viz úryvky z dobových recenzí), avšak písně z ní se dodnes zpívají a její odkaz na naší folkové scéně stále žije.

Milan Tesař

Řekli, napsali....

"Vznik  alba je pro mne spojen s mnoho netuctovými zážitky. Ve studiu se tenkrát sešla bohatá společnost hostů. Album totiž vznikalo ve zlomové situaci. Za svým bratrem tenkrát od nás odcházel František Nedvěd a my ještě nevěděli, co bude dál. Proto jsme si chtěli toto možná poslední natáčení užít. Tak se vedle Františka seniora v jediné nahrávce poprvé v životě objevil ve studiu jeho syn František, toho jména druhý. V renesanční Ouvej, Ouvej zase za cembálem usedla Dušanova dcera Markéta. V Žebravé troubí pan profesor Svejskovský, ve Vláčku zahrál gospelový klavír Petr Malásek. Na chviličku zaskočil i Honza Nedvěd, kdysi hladce vyholený, nyní vousatý. Ale především mezi námi mezi námi v řadě písní, včetně sólových, stanul po 19 letech opět Karel Zich (se kterým jsem zanedlouho, na hřbitově pod Klamovkou, domluvil trvalou spolupráci). S Františkem si krásně rozuměl a celá ta partička stála za to". (Jiří Tichota, říjen 1004).

"Ze zpěvu všech aktérů je cítit úleva, že konečně mohou natočit svobodnou desku podle sebe. Podle mého soudu Spirituál kvintet na dalších albech už nepřekročil úroveň Rajské zahradě" (Honza Hučín, kapelník vokální skupiny Pětník).

"CD Rajská zahrada pro mne mělo zásadní význam. Vyšlo v době vzniku naší skupiny a ovlivnilo i tvorbu našich prvních let. Řadu písní z tohoto cédéčka jsme zařadili do počátečního repertoáru a na skladbách tohoto nosiče jsme se učinili tvořit a zpívat vícehlasy. Nadčasovými stále zůstávají některé spirituály, které se hromadně zpívají na společných akcích - např. Já se těším do nebe, Soudný den, Dvě báby, Útěk do Egypta či Velký vůz). Velký přínos měly určitě také první vánoční spirituály (které později znovu vyšly na  CD Hanba nám) - Jméno zná i král či Bim Bam. Ty se také navždy usadily ve všech možných zpěvnících (posledně jmenovaná i v učebnici hudební výchovy pro první stupeň ZŠ). V kontextu alb Spirituál kvintetu bylo určitě zajímavé účastí střídajících se tenorů odcházejícího Františka Nedvěda a Karla Zicha, vracejícího se do sestavy SK (Jiří Kačer Mrázek, učitel prvního stupně ZŠ a kapelník skupiny Mošny).

"Rajská zahrada  patří mezi důležitější část diskografie Spirituál kvintetu. Výjimečné se mi zdá například tím, že si na něm podávají dveře  vedoucí k postu hlavního mužského sólisty František Nedvěd s Karlem Zichem, takže jsou na této desce zachycení oba, někdy i spolu" (Tomáš Hrubý, hudební publicista).

"Nad českými překlady anglických písní musí člověk většinou jen úpět a skuhrat, v tomto případě je tomu ale přesně naopak. Texty jsou natolik zpěvné, že mi k původním melodiím nádherně ladí a navíc jsou i obsahové a jazykové vybroušené k dokonalosti. Kdyby existovali čeští černošští otroci, tak bych si jejich písničky představoval právě takhle" (Václav Brázda, český zástupce Mezinárodní organizace na podporu acapellové hudby CASA, kapelník vokálního souboru DNA).

"Spirituál kvintet za svou bezmála třicetiletou kariéru jistě natočil lepší alba. Rajskou zahradou však neklesl pod svůj vysoký standard. Jako hudební kulisa k domácím pracím je tento disk velmi příjemný". (dobová recenze, Ondřej Bezr, Rock & Pop, 20/1992)

"O Karlu Zichovi se všeobecně ví, že rád interpretuje písně Elvise Presleyho. Můj názor, že to dělá dost nešťastně, nevyvrátil ani na Rajské zahradě, kam si vybral elvisovku Mystery Train s českým textem Františka Novotného a názvem Dým, jen dým". (dobová recenze, Ivo Novák, Melodie 3/1993).