Booklet CD Karel Zich & Spirituál kvintet

Když s námi Karel Zich natáčel v r. 1969 slavný song Kovbojův nářek (Laredo), který v časech dlouhých cest dojímal honáky posilněné nějakou tou slzou whisky v místních nálevnách, bylo mu dvacet let a ve Spirituál kvintetu byl necelý měsíc. My, kteří už bohužel známe konec Karlovy životní cesty, vnímáme dnes osudový akcent této jeho vůbec první gramofonové nahrávky. Kvintet zrovna začínal novou kapitolu své historie, protože dva zakládající členové byli v zahraničí a po srpnu emigrovala i naše první zpěvačka „Odettka“. Tak se stalo, že na téhle nahrávce stojí vedle Karla jako host ve sboru zpěvačka Hanka Talpová, kterou jsem znal z jakéhosi bláznivého italského zájezdu a v nouzi poprosil o výpomoc. Pro Karla tak začínala řada osudových setkání v dresu Spirituál kvintetu. Na stejném sampleru tenkrát vyšla i krásná písnička Doney Gal – prý poslední pravá kovbojská, každopádně poslední kovbojská píseň Spirituál kvintetu – po této nahrávce jsme repertoár tohoto typu přenechali rychle se množícím countryovým kapelám. Ženský hlas již ale patří Jarce Hadrabové, která pak s námi zpívala po celou dobu Karlova prvního „pobytu“.

Osudové setkání: V lednu 1969 se na československých vysokých školách stávkovalo, protože politická situace se po přepadení pěti „spřátelenými armádami“ vyvíjela zlověstně. Studenti obsadili své fakulty a za tichého souhlasu učitelů tam trávili dny i noci. Já se stávky na pražské filosofické fakultě zúčastnil již jako asistent a protože jsem věděl, že noci budou dlouhé, měl jsem sebou pro ukrácení času kytaru. V malé skupince jsme trochu pozpěvovali na schodech před aulou, když mě pohledný mladíček požádal, jestli bych mu kytaru půjčil. Zazpíval několik rock and rollů tak pěkně, že mě okamžitě zaujal. Tak jsem poznal „svého třetího Zicha“; na fakultě totiž pracoval jeho tatínek, prof. O. Zich a Karlova sestra „Oťula“ patřila k vyhlášeným ozdobám fakultního pedagogického sboru (zanedlouho už nám občas vozila basu). To nepočítám dědečka Otakara a strýce Jaroslava, které jsme měli na muzikologii v osnovách. Karlovi jsem řekl, že Spirituál kvintet právě sbírá síly k novému nástupu a nabídl mu spolupráci. Plácli jsme si a netušili, kolik věcí v jeho i našem životě tenhle okamžik změní.

Osudové setkání: Na naše zkoušky i vystoupení tenkrát docházel František Novotný, kamarád, který nás i publikum okouzloval svojí schopností sypat z rukávu duchaplné básničky podle zadání. S Karlem si padli do oka a bylo z toho celoživotní kamarádství a řada krásných písniček. Hned první Gheto (na nátlak cenzury „černošské“) z r. 1971 patřilo ke Karlovým celoživotním láskám a hitům a jejich společné dílko z r. 2002 Smůla všech smůl, ozdobilo ještě naši – dnes víme – poslední desku s Karlem.

Ten, kdo si Karla zařadil do škatulky „elvisovský rocker“, nepochopil šíři jeho hudebních lásek a dispozic. Poslechněte si, jak pěkně na naši desku s renesančními písněmi nazpíval r. 1972 sóla Svatební košile a Ave tu pura  a později např. Zastaveníčko, Ó, andělíčkové (od A. Liehmanna, kterého jeho světoznámý žák A. Dvořák láskyplně zvěčnil jako kantora Bendu v Jakobínovi), Třešničky (živý záznam s podporou Hradišťanu), Lalůlalej (zde si pro změnu s námi zahrála harfenistka Kateřina Englichová), či Dávno, dávno!

Osudové setkání: Z amerických nahrávek a ze setkání s Pete Seegerem jsme znali nástroj, který u nás v té době neexistoval – dvanáctistrunnou kytaru. Kdesi jsme se o tom zmínili a zanedlouho nás čekal milý dárek: nástrojaři z Lubů pro nás dvanáctku vyrobili a věnovali nám ji. Nafasoval ji Karel, který se tak stal na české scéně nejen prvním, ale rovnou zcela bezkonkurenčním hráčem na tento nástroj, po celý život pak s ním neodmyslitelně spojovaný. Prvním parádním číslem se stala písnička Dým, jen dým, Karlovo mistrovství zde ale dotvrzují i vánoční spirituál Spí Jeruzalém (záznam koncertu), Jozue, Ženo má a Co prej bude s mojí duší, spirituál, který opět symbolicky tento výběr uzavírá.

Osudové setkání: V Ateliéru, který byl několik let naší domovskou scénou, kde Karel poznal i svoji první ženu, došlo r. 1974 k loučení: Karel se rozhodl pro sólovou dráhu. (Předtím ještě s námi stihl vyfasovat půlroční zákaz činnosti za tzv. Jirchářskou palachiádu, koncert, po němž jsme s písničkářem Bohdanem Mikoláškem poprvé na normalizační sveřepost). Pro rozlučku jsme mj. narychlo secvičili spirituál Vláček, který měl zaznít jen jednou. Ale osud věděl své… Za osmnáct let jsme se nad touto písničkou setkali opět ve studiu. Právě odcházel František Nedvěd, který si tenkrát s Karlem zazpíval nejen ve Vláčku, ale i v žertovném worksongu Osel Jerry. Tím skončila přeúrodná a dobrodružná léta naší spolupráce s br. Nedvědy a se samozřejmostí zasloužilého exčlena na uvolněné, důvěrně známé místečko, vklouzl opět Karel. Tentokrát již doživotně…

Zpíval pak s námi presidentům B. Clintonovi i V. Havlovi, ženám předních politiků světa, navštívil s námi Ameriku, Kanadu, Austrálii, Chile včetně Velikonočního ostrova, mnoho evropských zemí a především spoustu krásných míst v naší vlasti i u sousedů na Slovensku. Písniček, které v této sestavě vznikly bylo habaděj – i v tomto výběru jsou to vedle některých již jmenovaných jednak dvě památeční, obnovené pro nostalgické připomenutí – Karlův někdejší první spirituál, nyní nově otextovaný jako Útěk z Egypta, kleslý příspěvek ke kotlíkářské poezii z časů našich začátků Kayandra, jednak novinky, jako svižný a-capellový spirituál Lidi jen tak mluví, či Karlem na scéně nenapodobitelně tančená skotská řachanda Dudy z Edinburku. Na mnohé další se v tomto výběru nedostalo.

BONUS: Spirituál Stovky cest byl nahrán jen z cvičných důvodů na představení dne 16. 6. 2004 – tomu odpovídá technická kvalita. Karlovi zbýval měsíc života. Tak se na tomto výběru vedle sebe ocitají jeho úplně první a úplně poslední nahrávka, které dělí třicet pět let.

Jiří Tichota

Toto album je věnováno Karlově památce. Nebyl mu vyměřen život dlouhý. Žil ho, ale tak intenzivně a činorodě, že by to u jiného člověka stačilo na životy dva. My spirituálníci jsme vedle něj stávali na nejrůznějších pódiích celkem sedmnáct let – celou třetinu jeho života – během nichž jsme ho poznali jako pozorného a obětavého kamaráda, výborného muzikanta a dobrého člověka. Byla to krásná, nezapomenutelná kapitola souborové historie.

Spirituál kvintet